Dva dny uzavřená ordinace

V pondělí 11. 5. 2026 a v pátek 15. 5. 2026 bude v ordinaci Zdravotního střediska Cerhenice uzavřeno. V úterý 12. 5. 2026 bude v ordinaci Cerhenice přítomna pouze sestra. Zastupuje ordinace Velim od 8:00 do 11:00 – Václavská 207, kontakt: 321 763 047.

Zprávy z chovatelského spolku Cerhenice

Chovu králíků se věnuji již dlouhá léta, konkrétně chovám novozélandské červené. Jedná se o králíka středního plemene, jehož původ sahá do Severní Ameriky. Pravděpodobně byl vyšlechtěn za použití divokých králíků z Austrálie a Nového Zélandu. Poprvé byl představen v Kalifornii roku 1910 jako masné plemeno a ještě před první světovou válkou byl dovezen do Evropy. Na území Čech a Moravy byl novozélandský červený poprvé vystaven v roce 1933. Dnes patří mezi velmi rozšířená plemena a nechybí téměř na žádné chovatelské výstavě.

Ke králíkům jsem měl blízko už od dětství. Vyrůstal jsem mezi králíkárnami svého dědy a otce a postupně jsem se zapojoval do chovu – od čištění kotců přes sekání luk a mezí až po sušení a sklizeň sena. Chov králíků pro mě nikdy nebyl jen o plné králíkárně nebo mrazáku, ale především o vztahu k přírodě a péči o krajinu v okolí domova a rodné vesnice. Snažím se pokračovat v rodinné tradici, kterou započal můj děda. Právě on byl zakládajícím členem místního chovatelského spolku a na počátku devadesátých let mě do něj přivedl.

V současnosti zastávám funkci předsedy spolku a již řadu let se snažím zabránit jeho zániku a udržet jej pro další generace. Řídím se heslem: „Co jsme nezakládali, nemáme právo rušit a likvidovat.“

Chov králíků je časově velmi náročný koníček. Denně mi zabere přibližně dvě hodiny – hodinu ráno v brzkých hodinách před odchodem do práce a hodinu večer. O víkendech přibývají další tři až čtyři hodiny na důkladné čištění kotců, kterých mám v současnosti 47. Na konci chovatelské sezóny mívám zhruba 60 králíků. Než se králík dostane na talíř nebo do výstavní klece, vyžaduje více než šest měsíců každodenní péče.

Další velmi náročnou kapitolou je zajištění sena pro celoroční krmení. Sušení sena je silně závislé na počasí a fyzicky velmi namáhavé. Králíky dvakrát ročně očkuji proti klasickým chorobám za asistence místního veterináře – bez pravidelné prevence se chov dnes neobejde. Je zřejmé, že nestačí mít zvířata pouze rád, ale je nutné je dobře znát a získat dovednosti, které zajistí bezpečí člověku a dobrý život zvířatům. Králík vyžaduje každodenní péči a důslednou čistotu.

Nejhezčím obdobím v chovu je bezesporu začátek jara, kdy z hnízd začnou vylézat malé huňaté kuličky. Radost z toho mají nejen děti, ale i já sám. Naopak nejobtížnějším obdobím bývají v posledních letech horká léta s tropickými teplotami. Je nutné neustále doplňovat a měnit vodu a čistit napáječky – s touto činností mi výrazně pomáhá moje dcera Eliška. Podzim přináší riziko infekčních chorob přenášených komáry a zároveň přípravy na výstavy. Celá chovatelská sezóna pak vrcholí celostátní výstavou, která se obvykle koná v polovině listopadu. Zimy jsou v našich podmínkách spíše mírné, a proto bývá problém se zamrzající vodou v napáječkách jen výjimečný.

Jsem členem Klubu novozélandského červeného králíka a pravidelně se účastním jeho speciálních výstav. Nechybím ani na okresních výstavách v Kolíně, krajských a celostátních výstavách v Lysé nad Labem. Největším úspěchem je pro mě vždy vydařený odchov zdravých a kvalitních mláďat a chovných jedinců. Ve své sbírce mám již několik pohárů a ocenění. V loňském roce se mi podařilo dosáhnout významného úspěchu na celostátní výstavě v Lysé nad

Labem, kde jsem získal titul mistr ČR za kolekci s výsledkem 385,5 bodu, titul šampion ČR za samici oceněnou 97 body a pohár posuzovatelů za druhou nejlepší kolekci ČR.

Každý rok se snažím svůj chov posouvat dál, ať už zlepšováním metodiky a technologie chovu, nebo nákupem kvalitních chovných jedinců. Chov králíků je pro mě celoživotní vášní a radostí, kterou bych rád předal dalším generacím.

Velkým úkolem a zároveň výzvou pro současnost i budoucnost našeho spolku je získávání nových členů. Jen díky rozšiřování členské základny můžeme chovatelský spolek v Cerhenicích zachovat a předat jej dalším generacím. Byla by škoda nechat zaniknout tradici, kterou budovali naši předchůdci po mnoho let. Zájemcům o vstup do spolku nabízíme pomoc se začátky chovu, odborné rady, zprostředkování kontaktů na zkušené chovatele i pomoc při zajištění kvalitního chovného materiálu. Každý nový člen je pro nás přínosem a nadějí do budoucna.

Pokud má někdo zájem stát se členem ČSCH ZO Cerhenice, může nás kontaktovat na e-mailové adrese: csch.cerhenice@seznam.cz. Do budoucna bych rád uspořádal také propagační výstavu v rámci cerhenské pouti, jejímž cílem by bylo přiblížit chovatelství široké veřejnosti a oslovit nové zájemce. V letošním roce se však tato akce ještě neuskuteční.

ČSCH ZO Cerhenice má v současné době 15 členů a je majitelem areálu, ve kterém sídlí řeznictví U Bratranců. Touto cestou bych rád poděkoval panu Bořivoji Jandovi a panu Petru Kunovi – správci areálu za dlouhodobě vynikající spolupráci, ochotu a všestrannou pomoc při péči o naše spolkové zázemí. Jejich podpory si velmi vážíme.

Odstávka elektřiny

V úterý 31. 3. 2026 od 7:30 do 15:30 je plánovaná odstávka elektřiny v ulicích: 9. května, Krátká, Na Kopě, Na Vinohradech, Nádražní – pouze č.p. 73. Děkujeme za pochopení.

Polární záře nad Cerhenicemi

Dobrý den

Zdravím všechny spoluobčany Cerhenic a rád bych se s vámi podělil o pár fotografií, které se mi podařilo vyfotit.
19. 1. 2026 bylo možné (díky silným bouřím na Slunci v předcházejícím týdnu a přejícímu počasí v tento den) po celém území ČR pozorovat polární záři.
Počásí ten večer opravdu přálo, krásná jasná obloha celé odpoledne. Už jsem se jen modlil, aby vydržela jásná alespoň do půlnoci.
Předpovědi a ani odborníci na meteorologické jevy nelhali a na noční obloze byla mezi 21:00 a 0:00 opravdu pouhým okem viditelná polární záře. Obloha směrem na sever a severozápad se opravdu rozsvítila a předvedla úchvatnou podívanou. A i přes světelný smog bylo na co se dívat.
Foceno za Cukrovarem.
Jak vzniká polární záře:
Ze Slunce k Zemi proudí sluneční vítr, proud elektronů a protonů. Při silných bouřích na Slunci je jejich proud intenzivnější. Magnetické pole Země částice směruje a ovlivňuje jejich proudění do atmosféry.
Ve výšce zhruba 80 – 300km nad Zemí narážejí do atomů kyslíku a dusíku, což způsobuje, že se rozsvítí. A my je můžeme vidět jako polární záři.
Tak snad jsem Vám zpříjemnil čtení
S pozdravem
David Muška