Den po sv. Jiří, kdy vylézají hadi a štíři, se u Cerhenic sešla parta dobrovolníků z firmy LKQ. Pokud se někdo z nich těšil, že uvidí hada, měl smůlu. Bylo větrno, teplota někde kolem 6 stupňů a na větru pocitově mnohem méně.
To ale samozřejmě nemohlo nikoho z dobrovolníků odradit od záměru si celý den užít a pomoci s obnovou místní hruškové aleje. U kapličky na kraji obce jsme společně zasadili první strom. Vysazení prvního stromku trvalo trochu déle, protože bylo potřeba si vše vysvětlit, například naučit dobrovolníky rozlišovat mezi krátkými a dlouhými hřebíky. Ukázat správné pořadí jednotlivých úkonů a také názorně předvést, co to je kořenový krček, po který se stromek sází do země.
Po instruktáži se všichni rozdělili do skupinek a pustili se do výsadby.
První stromky ještě podléhaly kontrole koordinátorů ze Sázíme stromy, ale u dalších si je už kontrolovali sami dobrovolníci a zvláště u zálivkových mís se navzájem špičkovali, komu se povedla hezčí nebo větší.
Sázení nám šlo dobře od ruky. Velmi rychle jsme vysadili první polovinu stromků, a tak jsme si dali zaslouženou svačinu u vodojemu. Po ní jsme se pustili do zbývajících dvaceti hrušní.
Na některých dobrovolnících bylo vidět, že jim dřina s rýči a zatloukači již nepřijde tak zábavná. Naštěstí přišel déšť s kroupami, který povzbudil i nejvíce unavené jedince k většímu úsilí. Po krátké přepršce vysvitlo sluníčko a dopřálo nám možnost dosadit poslední stromy za pěkného počasí.
Zpět k vodojemu jsme dorazili již uschlí a opékání buřtů bylo krásnou odměnou.
Po buřtech nezbývalo nic jiného, než pohodové odpoledne ukončit, rozloučit se a vyrazit domů nebo do kanceláří.
Velké poděkování patří firmě LKQ, která celou výsadbu zafinancovala, a jejím zaměstnancům, kteří vše sami vysadili. Díky patří i městysu Cerhenice, který se zavázal k pravidelné zálivce a péči o stromy v následujících letech.
