Výzva ministerstva zdravotnictví

Hledáme dárce anti-covidové rekonvalescentní plazmy pro možnou léčbu pacientů s covid-19V průběhu infekce covid-19 se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky proti viru, který je původcem nemoci (SARS-CoV-2). Tyto protilátky v krvi vyléčené osoby přetrvávají delší dobu po uzdravení. Podání plazmy odebrané osobě, která onemocnění prodělala (tzv. rekonvalescentní plazmy), je jednou z možností, jak nemocné s infekcí covid-19 léčit.

Kdo může darovat?

  • osoba po prodělání onemocnění covid-19 kvůli vytvoření protilátek v jeho krvi (nejlépe muž či žena, která dosud nerodila)
  • plazmu či krev je možné darovat nejdříve za 14 dní po uzdravení
  • dárce musí být v dobrém zdravotním stavu a splňovat podmínky dárcovství

Odběry rekonvalescentní plazmy provádějí vybraná zařízení transfuzní služby. Jako dárci jsou přednostně vhodní muži, kteří v minulosti nedostali transfuzi, a ženy, které nebyly těhotné a také v minulosti nedostaly transfuzi. U žen, které byly v minulosti těhotné, a u osob s transfuzí v minulosti je případně třeba doplňkové laboratorní vyšetření. Průběh onemocnění covid-19 by u potenciálních dárců měl být optimálně s příznaky „běžné respirační infekce“ (tj. zvýšená teplota, kašel apod.).

Některá zařízení transfuzní služby před odběrem plazmy odebírají zájemcům vzorek krve na vyšetření hladiny protilátek, tento vzorek lze odebrat bezprostředně po vyléčení. Bližší informace poskytnou zařízení transfuzní služby, které může zájemce o darování kontaktovat.

Ministerstvo zdravotnictví děkuje všem, kteří se rozhodnou pomoci dalším pacientům.

Aktuální info:  lékařka

Ve středu 21.10. 2020 je paní MUDr. Kaprálová k dispozici ve zdravotním středisku od 08:00 do 11:00 hodin.
V té době s ní máme schůzku (konkrétně Lenka Mlynářová), na které projednáme ordinační hodiny v dalších dnech.

Rozšíření povinnosti používat roušky

Kvůli nepříznivému vývoji koronavirové epidemie platí od středy v celé České republice zpřísněná protiepidemická opatření. V pondělí vláda rozhodla o dalším rozšíření povinnosti nosit roušky. Od středy bude nutné zakrývat si dýchací cesty i venku v zastavěných oblastech měst a obcí, pokud budou lidé od sebe blíž než dva metry. Roušky budou povinné i v autě, pokud řidič nejede sám nebo se svou odinou.

Ministerstvo vydalo mimořádné opatření, kterým od 21. října 2020 od 0:00 hod. do odvolání zpřísňuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének.

Mít zakrytá ústa a nos je od zítřka povinné:

  • ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování (např. hotelový pokoj), 

  • v prostředcích veřejné dopravy, 

  • na nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy, 

  • v motorových vozidlech, ledaže se v motorovém vozidle nachází pouze osoby z jedné domácnosti, 

  • na všech ostatních veřejně přístupných místech v zastavěném území obce, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti alespoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 2 metry, nejedná-li se výlučně o členy domácnosti.

Z povinnosti platí množství výjimek: roušku nemusí nosit třeba zaměstnanci vykonávající práci na jednom místě při dodržování dvoumetrového rozestupu, lidé pracující ve vysokých teplotách, redaktoři, moderátoři a jejich hosté, řidiči veřejné dopravy pokud nejsou v kontaktu s cestujícími, pacienti v nemocnicích, sportovci, děti do dvou let či děti a pracovníci v mateřské škole atd.

Ze života myslivců – přikrmování zvěře

Pro nás myslivce nastalo období přikrmování zvěře.
Možná jste narazili na polemiku, zda má tato činnost smysl.
Tedy, že se při životě udrží i slabí jedinci, kteří by zimu nepřežili, čímž se narušuje přírodní výběr. Pominu-li to, že nám myslivcům přikrmování v období nouze přímo ukládá „Zákon o
myslivosti“, je třeba výše uvedené úvahy striktně odmítnout, neboť v tomto ohledu je nutné vzít na zřetel hlavně stav ekosystému a tzv. úživnost prostředí. Ta je v kulturní krajině velmi malá, obzvlášť pro drobnou zvěř pernatou (bažant, koroptev), která na zimu přechází z potravy živočišné (hmyz) na rostlinnou (semena rostlin, zejm. plevelů apod.). Díky intenzifikaci a chemizaci v zemědělství, plevelné rostliny v prostředí prakticky vymizely. Zajíci zase velmi strádají a nezřídka hynou brzy po žních, kdy díky okamžité podmítce pole ze dne na den přijdou o zdroj potravy a vody.
VL.